Note: Intro -- Obsah -- 1. Úvod -- 2. Anatomie a funkce dýchacích cest -- 3. Plicní ventilace -- 3.1 Plicní tlaky -- 3.2 Výměna vzduchu mezi atmosférou a plícemi -- 3.3 Vztah mezi hrudní stěnou a plícemi -- 3.4 Dýchací svaly -- 3.5 Dechový cyklus -- 3.6 Poddajnost a smrštivost hrudníku a plic -- 3.7 Odpor respiračního systému -- 3.8 Dechová práce -- 3.9 Plicní objemy a kapacity -- 3.10 Hodnoty plicní ventilace, typy dýchání -- 3.11 Alveolární ventilace -- 4. Výměna plynů mezi plícemi a krví -- 4.1 Atmosférický a alveolární vzduch -- 4.2 Krevní oběh v plicích -- 4.2.1 Struktura plicního řečiště -- 4.2.2 Objem krve v plicích -- 4.2.3 Krevní tlak v plicním řečišti -- 4.2.4 Průtok krve plicním řečištěm -- 4.3 Difuze plynů alveolokapilární membránou -- 4.3.1 Rozpustnost a molekulová hmotnost O2 a CO2 -- 4.3.2 Tlakový gradient -- 4.3.3 Difuzní plocha -- 4.3.4 Difuzní dráha -- 4.4 Regionální rozdíly ventilace a perfuze -- 5. Transport dýchacích plynů mezi plícemi a tkáněmi -- 5.1 Transport kyslíku -- 5.1.1 Formy transportu kyslíku -- 5.1.2 Vazba kyslíku na hemoglobin -- 5.1.3 Uvolňování kyslíku z hemoglobinu -- 5.1.4 Pohyb kyslíku mezi plícemi a tkáněmi -- 5.1.5 Hemoglobin jako faktor stabilizace pO2 v tkáních -- 5.1.6 Faktory ovlivňující vazebnou křivku hemoglobinu pro kyslík -- 5.2 Transport oxidu uhličitého -- 5.2.1 Difuze oxidu uhličitého z buněk do tkáňových kapilár -- 5.2.2 Formy transportu oxidu uhličitého -- 5.2.3 Vazebná křivka oxidu uhličitého -- 5.2.4 Uvolňování oxidu uhličitého z krve v plicích -- 5.2.5 Respirační kvocient -- 6. Regulace dýchání -- 6.1 Respirační centra -- 6.1.1 Respirační centra v prodloužené míše -- 6.1.2 Respirační centra v pontu -- 6.2 Chemická regulace dýchání -- 6.2.1 Centrální chemosenzitivní oblast -- 6.2.2 Periferní chemoreceptory -- 6.3 Ovlivnění dýchání nervovými a dalšími nechemickými vlivy. , 6.3.1 Aferentace z dýchacích cest -- 6.3.2 Aferentace z baroreceptorů -- 6.3.3 Aferentace z proprioreceptorů -- 6.3.4 Ovlivnění z vyšších nervových center -- 6.3.5 Volní kontrola -- 6.3.6 Vliv tělesné teploty -- 7. Nerespirační funkce plic -- 8. Změny dýchání ve zdraví a nemoci -- 8.1 Regulace dýchání při svalové práci -- 8.2 Hypoxie -- 8.3 Hyperoxie, léčba kyslíkem -- 8.3.1 Hyperoxie -- 8.3.2 Léčba kyslíkem -- 8.4 Otrava oxidem uhelnatým -- 8.5 Hypokapnie -- 8.6 Hyperkapnie -- 8.7 Pobyt ve vysoké nadmořské výšce -- 8.8 Potápění -- 8.8.1 Rizika potápění -- 8.8.2 Nemoc z dekomprese -- Seznam zkratek.

Note: Intro -- Obsah -- Předmluva k třetímu vydání -- Předmluva -- 1. Úvod -- 2. Postoje k přírodě, vnímání - percepce krajiny -- 3. Struktury a škály zemského povrchu -- 4. Dynamika v krajině -- 5. Změny stanovišť a ekologická stabilita -- 6. Vizualizace prostorových dat -- 7. Typologie a regionalizace krajiny -- 8. Ekologie člověka: město a venkov -- 9. Znečištění v krajině a biodiagnostika -- 10. Biodiverzita: ochrana a obnova ekotopů -- 11. Správa ekosystémů -- 12. Globální ekologické změny -- Literatura.

Note: Intro -- Обложка -- Аннотация -- ЧТО ТАКОЕ ИСКУССТВО? -- ЧТО ТАКОЕ МОДЕРНИЗМ? -- СЕГОДНЯШНЯЯ КЛАССИКА - ВЧЕРАШНИЙ МОДЕРНИЗМ -- ЦЕЛЬ ПОЭЗИИ - ПОЭЗИЯ -- ЕЩЕ О ЦЕЛЯХ ИСКУССТВА -- СВОЙСТВА ИСКУССТВА -- ГОЛГОФА -- УНИВЕРСАЛЬНОСТЬ - ЭТО МНОЖЕСТВЕННОСТЬ -- МУЗЫКАЛЬНОСТЬ -- TERRA INCOGNITA -- BILDE, KÜNSTLER! REDE NICHT! -- ЖИЗНЬ ВРАСПЛОХ -- ЭКЗИСТЕНЦИАЛЬНОСТЬ ТВОРЦА -- ПРИЗВАНИЕ -- ИСКУССТВО КАК ШИФР БЫТИЯ -- ОТСТУПЛЕНИЕ ОБ ЭЗОТЕРИИ -- СУЩЕСТВУЕТ ЛИ «ИСКУССТВО ДЛЯ ИСКУССТВА»? -- НЕМНОГО О ДЕКАДАНСЕ -- ЕЩЕ О МУЗЫКЕ -- ЧТО ТАКОЕ ПОЭЗИЯ? -- ПОЭЗИЯ, БЕЗУМИЦА ШАЛЬНАЯ -- ПРАВДА ИЛИ ВЫМЫСЕЛ? -- ПОЭЗИЯ-ИСТИНА, ПОЭЗИЯ-ТАЙНА, ПОЭЗИЯ-БОЛЬ -- СОДЕРЖАНИЕ И ФОРМА -- ВРЕМЯ ПОРЫВИСТО ДУЕТ В ЛИЦО -- ДАНТЕ -- ВВЕДЕНИЕ -- ЖИЗНЬ ДАНТЕ -- ПОРТРЕТ -- НОВЫЙ СЛАДОСТНЫЙ СТИЛЬ -- VITA NOVA -- «ПИР» -- «О НАРОДНОМ КРАСНОРЕЧИИ» -- «О МОНАРХИИ» -- «DIVINA COMEDIA» -- ДАНТЕ-МОДЕРНИСТ -- МИСТИЧЕСКИ НЕИСПОВЕДИМАЯ ПЕСНЯ -- ДАНТЕ-ЭКЗИСТЕНЦИАЛИСТ -- ДАНТЕ-МОРАЛИСТ И СПАСИТЕЛЬ -- ВДОХНОВЕНИЕ И РАСЧЕТ -- ЕДИНСТВО И МНОГООБРАЗИЕ -- ЖАНР -- СТИЛЬ -- МУЗЫКА -- ЖИВОПИСЬ -- «INFERNO» -- НЕБОЛЬШОЕ ОТСТУПЛЕНИЕ О ПРОВОДНИКЕ -- «PURGATORIO» -- «PARADISO» -- КРАТКОЕ ОТСТУПЛЕНИЕ О СВЕТЕ -- ВСЕ ВО МНЕ И Я ВО ВСЕМ -- ДАНТЕ В РОССИИ -- ВРЕМЯ -- ВИЙОН -- ТВОРЧЕСТВО -- ПРИЛОЖЕНИЕ О. Мандельштам -- ШЕКСПИР -- «ТЫ ПАМЯТНИК ВОЗДВИГ НАЗЛО ВЕКАМ» -- ВЫХОДЕЦ ИЗ СРЕДНЕВЕКОВЬЯ -- СИНТЕЗ ИЕРУСАЛИМА И АФИН -- НАЧАЛО -- ТЕАТР -- КОНЕЦ -- ЛИЧНОСТЬ -- ТАЙНЫ -- ИСТОКИ -- КРУГ ШЕКСПИРА -- БЕН ДЖОНСОН -- ДЖОН ДОНН -- ДЖОН ДРАЙДЕН -- РАТЛЕНДБЭКОНСАУТГЕМПТОНШЕКСПИР -- ПОЭЗИЯ -- РЕАЛИЗМ И МОДЕРНИЗМ -- ОШИБКИ ШЕКСПИРА? -- КОСМИЧНОСТЬ -- ЭВОЛЮЦИЯ -- «ОТЕЛЛО» -- «ГАМЛЕТ» -- ПОСЛЕДНИЕ ПЬЕСЫ -- «БУРЯ» -- ФИЛОСОФИЯ ЖИЗНИ -- ШЕКСПИР КАК ЭКЗИСТЕНЦИАЛИСТ -- ЧЕЛОВЕК -- МАССА -- ЭТИКА -- ЯЗЫК -- СИМВОЛЫ -- МУЗЫКА -- ШЕКСПИРИАНА -- ШЕКСПИРИАНА -- ВЕК XX -- ОСУЖДЕНИЕ БАРДА -- ШЕКСПИР И ДЖОЙС -- ШЕКСПИР И БЕККЕТ -- ШЕКСПИР И ЭЛИОТ. , СЦЕНА -- ШЕКСПИР В РОССИИ -- ШЕКСПИР И ПУШКИН -- ШЕКСПИР И ТУРГЕНЕВ -- ШЕКСПИР И ТОЛСТОЙ -- ШЕКСПИР И ДОСТОЕВСКИЙ -- ШЕКСПИР И ЧЕХОВ -- НАШИ -- ВРЕМЯ -- МИЛЬТОН -- ПРОПОВЕДНИК ИЛИ ПОЭТ? -- РЕФОРМАЦИЯ -- ЖИЗНЬ -- ВЛИЯНИЯ -- ПЕРВЫЕ ПРОБЫ ПЕРА -- ПОТЕРЯННЫЙ РАЙ -- ВОЗВРАЩЕННЫЙ РАЙ -- САМСОН-БОРЕЦ -- СТИЛЬ -- ОТ БАТЛЕРА ДО ЭЛИОТА -- БЛЕЙК -- МАСТЕРОВОЙ ИЛИ ВИЗИОНЕР? -- ВЗГЛЯД ИОВА -- ПЕСНИ НЕВИННОСТИ И ПЕСНИ ОПЫТА -- БРАКОСОЧЕТАНИЕ НЕБА И АДА -- ПРОРОЧЕСКИЕ КНИГИ -- ПУТЕМ ДУХОВНЫМ -- БОГАТСТВА -- ПРИЛОЖЕНИЕ Ж. Батай -- ГЁТЕ -- ГАТЕМ, ИЛИ ДАЮЩИЙ И БЕРУЩИЙ В ИЗОБИЛИИ -- ПРОМЕТЕЙ И ПРОТЕЙ -- РЕАКЦИОНЕР-УТОПИСТ -- ЗДОРОВЬЕ ИЛИ БОЛЬ -- НИТИ ВЛИЯНИЙ -- ФАУСТ -- ВСЕГДА ДРУГОЙ -- МЕТАФИЗИКА -- OEUVRE -- ВРЕМЯ -- ГЁЛЬДЕРЛИН -- ТОТ, ЧРЕЗ КОГО ВЕЩАЕТ ДУХ... -- ГЁЛЬДЕРЛИН - СЮЗЕТТЕ ГОНТАР -- ГЁЛЬДЕРЛИН - НЕЙФЕРУ -- ПОЭТ -- ГИПЕРИОН -- СМЕРТЬ ЭМПЕДОКЛА -- ЭСТЕТИК -- ФИЛОСОФ И ТЕОЛОГ -- ПРИЛОЖЕНИЕ Я. Э. Голосовкер -- МАРТИН ХАЙДЕГГЕР.

Note: Intro -- Obsah -- 1 Úvod -- 2 Obecné úvahy -- 2.1 Přístupy k řešení problémů -- 2.2 Populace a výběr - základ statistické indukce -- 3 Typy sledovaných veličin -- 3.1 Co můžeme sledovat -- 3.2 Typy náhodných veličin -- 3.2.1 Alternativní veličiny -- 3.2.2 Nominální veličiny -- 3.2.3 Ordinální veličiny -- 3.2.4 Kvantitativní veličiny -- 3.2.5 Celočíselné veličiny -- 4 Základní statistické charakteristiky -- 4.1 Míry pro kvalitativní veličiny -- 4.1.1 Pravděpodobnost -- 4.1.2 Relativní četnost -- 4.2 Míry polohy -- 4.2.1 Průměr (aritmetický) -- 4.2.2 Geometrický průměr -- 4.2.3 Medián -- 4.2.4 Modus -- 4.2.5 Useknutý průměr -- 4.2.6 Kvantil -- 4.3 Míry měřítka -- 4.3.1 Rozptyl -- 4.3.2 Rozpětí -- 4.3.3 Mezikvartilové rozpětí -- 4.3.4 Variační koeficient -- 4.4 Ostatní charakteristiky -- 4.4.1 Šikmost - skewness -- 4.4.2 Špičatost - kurtosis -- 5 Modely náhodné veličiny - rozložení pravděpodobnosti -- 5.1 Nominální veličiny -- 5.2 Diskrétní (celočíselné) kvantitativní veličiny -- 5.2.1 Binomické rozložení -- 5.2.2 Multinomické rozložení -- 5.2.3 Poissonovo rozložení -- 5.2.4 Negativně binomické (Pascalovo) rozložení -- 5.2.5 Nakažlivá rozložení -- 5.3 Spojité kvantitativní veličiny -- 5.3.1 Normální (Gaussovo) rozložení -- 5.3.2 Logaritmicko-normální rozložení -- 5.3.3 Exponenciální rozložení -- 5.3.4 Weibullovo rozložení -- 5.3.5 Rovnoměrné rozložení -- 5.3.6 Logistické rozložení -- 5.4 Výběrová rozložení - rozložení testovacích statistik -- 5.4.1 χ2-rozložení -- 5.4.2 Studentovo t-rozložení -- 5.4.3 Fisherovo F-rozložení -- 6 Statistické odhady a testy - základní principy -- 6.1 Odhady populačních charakteristik -- 6.2 Bodové odhady -- 6.3 Intervalové odhady -- 6.3.1 Intervalové odhady populačních charakteristik - intervaly spolehlivosti -- 6.3.2 Intervalové odhady - predikční intervaly -- 6.3.3 Intervalové odhady - toleranční intervaly. , 6.4 Rozdíl interpretace intervalu spolehlivosti a tolerančního intervalu -- 6.5 Statistické testy -- 7 Ověřování typu rozložení dat - klíč k volbě modelu -- 7.1 Grafické zobrazení výběrového rozložení -- 7.2 Testy k ověření typu rozložení -- 7.2.1 χ2 testy dobré shody -- 7.2.2 Kolmogorovův-Smirnovův test -- 7.2.3 Test normality Shapirů-Wilkův -- 7.2.4 Další možnosti -- 7.3 Význam znalosti typu rozložení -- 8 Porovnání kvantitativní veličiny jednoho výběru s pevnou hodnotou -- 8.1 Testy charakteristik -- 8.1.1 Jednovýběrový Z-test -- 8.1.2 Jednovýběrový t-test -- 8.1.3 Jednovýběrový znaménkový (mediánový) test -- 8.1.4 Jednovýběrový Wilcoxonův test -- 8.2 Intervalové odhady -- 8.2.1 Intervaly spolehlivosti -- 8.2.2 Predikční intervaly -- 8.2.3 Toleranční intervaly -- 9 Porovnání kvantitativní veličiny ve dvou různých výběrech -- 9.1 Dvě skupiny -- 9.1.1 Dvouvýběrový t-test -- 9.1.2 Porovnání dvou rozptylů -- 9.1.3 Dvouvýběrový znaménkový test (mediánový) -- 9.1.4 Dvouvýběrový Wilcoxonův test -- 9.2 Párové porovnání -- 9.2.1 Párový t-test -- 9.2.2 Párový znaménkový test -- 9.2.3 Párový Wilcoxonův test -- 10 Analýza vztahu dvou spojitých veličin -- 10.1 Společné rozložení dvou veličin -- 10.2 Kovariance - míra lineárního vztahu dvou veličin -- 10.3 Koeficient lineární korelace -- 10.4 Robustní varianty korelačních koeficientů -- 10.4.1 Spearmanův koeficient monotónní korelace -- 10.4.2 Kendallův koeficient monotónní korelace -- 10.5 Praktické ukázky různých typů závislostí -- 10.6 Lineární regresní model -- 10.6.1 Lineární regresní model normálně rozložené náhodné veličiny -- 10.6.2 Regresní modely procházející počátkem (bez interceptu) - regrese procházející počátkem -- 10.6.3 Oblasti spolehlivosti - intervalové odhady -- 10.6.4 Problémy s linearitou a normalitou - transformace modelu. , 10.6.5 Ověření předpokladu lineárního regresního modelu -- 10.6.6 Odlehlá pozorování v regresi -- 10.7 Vztah více než dvou veličin -- 10.7.1 Vícenásobná regrese -- 10.7.2 Korelace více veličin -- 10.7.3 Polynomická regrese -- 10.8 Nelineární regrese -- 10.9 Robustní regresní metody -- 10.10 Metody vyhlazování časových řad -- 11 Porovnání kvantitativní veličiny ve více skupinách - Analýza rozptylu - ANOVA -- 11.1 Podmínky použitelnosti analýzy rozptylu -- 11.1.1 Test shody rozptylů -- 11.2 Více skupin - Analýza rozptylu jednoduchého třídění - způsob výpočtu -- 11.2.1 Kontrasty -- 11.2.2 Metody mnohonásobného srovnání -- 11.3 Neparametrické varianty analýzy rozptylu -- 11.4 Vztah mezi regresí a analýzou rozptylu -- 11.5 Analýza rozptylu dvojného třídění -- 11.6 Opakované pozorování -- 11.7 Testování modelu a „podmodeluÿ -- 11.8 Obecnější modely analýzy rozptylu -- 12 Kvalitativní veličiny a jejich vztah -- 12.1 Odhad a testy pravděpodobnosti alternativní veličiny -- 12.1.1 Aproximace normálním rozložením -- 12.1.2 Fleissova kvadratická aproximace -- 12.1.3 Exaktní binomický test -- 12.2 Obecná kontingenční tabulka -- 12.3 Kontingenční tabulka 2 × 2 -- 12.3.1 Míry vztahu dvou alternativních veličin -- 12.3.2 Hypotéza symetrie McNemar -- 12.3.3 Shoda dvou hodnotitelů -- 12.4 Typy studií - způsoby konstrukce kontingenčních tabulek -- 12.4.1 Průřezová studie -- 12.4.2 Kohortová studie -- 12.4.3 Studie případ-kontrola -- 12.5 Stratifikované kontingenční tabulky -- 12.6 Test trendu v kontingenční tabulce -- 12.7 Souvislost testů pro kategoriální a spojité veličiny -- 12.8 Intenzita incidence -- 12.9 Hodnocení kvality skríningových testů -- 12.10 ROC křivky -- 13 Výběr a jeho reprezentativnost -- 13.1 Rušivé faktory -- 13.2 Konstrukce výběru pro studie popisující populaci -- 13.3 Plány experimentu -- 13.3.1 Rozdělení na skupiny (do větví). , 13.3.2 Volba kontrolní skupiny -- 13.3.3 Párové uspořádání dat -- 13.3.4 Křížový pokus -- 13.4 Stanovení rozsahu výběru -- 13.4.1 Rozsah výběru pro jednovýběrový t-test -- 13.5 Standardizace -- 13.5.1 Přímá standardizace -- 13.5.2 Nepřímá standardizace -- 13.5.3 Inverzní standardizace -- 13.5.4 Intervaly spolehlivosti pro standardizované ukazatele -- 14 Další modely pro studium závislosti veličin -- 14.1 Logistická regrese - model závislosti alternativní veličiny -- 14.1.1 Účinná dávka ED50 či LD50 -- 14.2 Poissonovská regrese - model závislosti počtů na spojité či kvalitativní veličině -- 15 Analýza cenzorovaných dat -- 15.0.1 Neúplná informace - cenzorovaná data -- 15.0.2 Analýza přežití -- 15.0.3 Odhad doby do události (doby přežití) -- 15.0.4 Složitější parametrické modely pro analýzu přežití -- 15.1 Cenzorovaná data - hodnoty pod detekčním limitem -- Literatura -- Rejstřík.

Note: Intro -- OBSAH -- PŘEDMLUVA -- PODĚKOVÁNÍ -- 1 KONFLIKT MEZI LIDSKOU SPOLEČNOSTÍ A VOLNĚ ŽIJÍCÍMI ŽIVOČICHY -- KOŘENY KONFLIKTU -- Zemědělství -- Zabíjení přirozených predátorů -- Technická infrastruktura -- Přenos patogenů -- Domácí zvířata -- KONFLIKT A JEHO OBĚTI -- 2 GLOBÁLNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA -- NÁSTUP AUTOMOBILISMU A JEHO DŮSLEDKY -- Fragmentace krajiny liniovou dopravní infrastrukturou -- Import a šíření nepůvodních druhů -- STŘETY S DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY -- Střety s živočichy mimo silniční síť -- Železnice -- Lodní doprava -- Letecká doprava -- Střety na silniční síti -- 3 STATISTIKY STŘETŮ S VOLNĚ ŽIJÍCÍMI ŽIVOČICHY -- KOLIK JE STŘETŮ S VOLNĚ ŽIJÍCÍMI ŽIVOČICHY? -- Kde hledat informace o střetech? -- Dobrovolnické systémy evidence kadáverů -- Informace o střetech se zvířaty v Česku -- Zkušenosti s prací dobrovolníků a ostatních přispěvatelů -- Záchranné stanice -- JAKÁ JE SKUTEČNÁ SILNIČNÍ MORTALITA OBRATLOVCŮ? -- Monitoring kadáverů -- Predikce silniční mortality živočichů -- 4 NÁSLEDKY STŘETŮ SE ZVÍŘATY PRO POSÁDKY VOZIDEL -- ZRANĚNÍ POSÁDEK VOZIDEL -- Průběh kolize s velkými savci -- Domácí a hospodářská zvířata -- Střety se zvířaty a dopravní prostředky -- BEZPEČNÉ A ODPOUŠTĚJÍCÍ KOMUNIKACE -- VIZE NULA PŘI STŘETECH SE ZVĚŘÍ -- 5 PŘÍČINY STŘETŮ SE ZVÍŘATY NA SILNICÍCH -- KŘÍŽENÍ SÍTÍ -- DOPRAVNÍ A ZELENÁ INFRASTRUKTURA -- JAK SE CHOVAJÍ ZVÍŘATA U SILNIC? -- Výskyt zvířat u silnic -- Proč zvířata vyhledávají silnice? -- VELIKOST POPULACÍ A CHARAKTER POHYBU -- NEBEZPEČNÁ MÍSTA -- Místní faktory podmiňující koncentraci střetů -- DENNÍ POHYB ZVÍŘAT -- NEBEZPEČNÁ OBDOBÍ -- INTENZITA DOPRAVY -- ZÁMĚRNÉ ZABÍJENÍ ZVÍŘAT NA SILNICI -- 6 JAK OHROŽUJE DOPRAVA VOLNĚ ŽIJÍCÍ ŽIVOČICHY? -- PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ MORTALITA NA SILNICÍCH -- Nízká mortalita živočichů na silnicích jako skrytý problém -- Zranění zvířat následkem střetů s vozidly. , Nejenom přímá mortalita -- PŘEHLED DOPADŮ NA OSTATNÍ SKUPINY ŽIVOČICHŮ -- Obojživelníci -- Plazi -- Ptáci -- Další skupiny živočichů -- 7 KADÁVERY A JEJICH DALŠÍ OSUD -- ZDROJ POTRAVY PRO JINÉ ŽIVOČICHY -- NÁVNADA I KRMNÁ DÁVKA -- VYUŽITÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUMU -- Sledování šíření a početnosti druhu -- Studium evoluce a genetiky -- SRAŽENÁ ZVÍŘATA JAKO ZDROJ PROTEINŮ PRO LIDI -- 8 SEKUNDÁRNÍ EFEKTY SILNIC -- NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ NA OKOLNÍ FAUNU -- Hluk z dopravy -- Osvětlení -- Emise škodlivin -- POZITIVNÍ VLIVY SILNIC -- 9 JAK OVLIVNIT ZVÍŘATA A ZABRÁNIT STŘETŮM S VOZIDLY? -- INFORMACE O POHYBU ŽIVOČICHŮ -- Jak se sleduje pohyb živočichů -- OPATŘENÍ PRO DÁLNICE A FREKVENTOVANÉ SILNICE -- Oplocení silnic -- Ekodukty -- Podchody -- OPATŘENÍ VHODNÁ PRO SILNICE NIŽŠÍCH TŘÍD -- Pachové ohradníky -- Odrazky -- Akustické plašení -- JAKÁ OPATŘENÍ JEŠTĚ ZBÝVAJÍ? -- OPATŘENÍ PROTI KOLIZÍM S MENŠÍMI OBRATLOVCI -- Stromoví živočichové -- Ochrana obojživelníků -- Ochrana krabů -- ZVYŠUJÍ PRŮCHODY ÚSPĚŠNOST PREDÁTORŮ? -- 10 OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA ŘIDIČE A SPOLEČNOST -- OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA ŘIDIČE -- Varování řidičů před možným střetem -- Ostatní způsoby ovlivnění řidičů -- VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTA -- OPATŘENÍ V ÚROVNI DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY -- Snížení intenzity a zklidnění dopravy -- Stavební úpravy -- Management komunikací -- Management okolí komunikací -- OPATŘENÍ NA ÚROVNI PÉČE O KRAJINU -- NAŠE ODPOVĚDNOST VŮČI VOLNĚ ŽIJÍCÍM ŽIVOČICHŮM -- ANIMALS ON THE ROADSSUMMARY -- SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ -- REJSTŘÍK -- O AUTORECH.

Note: Obálka -- Obsah -- Předmluva k druhému vydání -- Predmluva -- Značení, konvence, jednotky a experimentální data -- Kapitola 1. Základy kvantové mechaniky -- 1.1 Základní principy -- 1.2 Matematické schéma kvantové teorie -- 1.3 Systémy s větším počtem stupňů volnosti -- 1.4 Poznámky na závěr -- Kapitola 2. Přibližné metody kvantové mechaniky -- 2.1 Variační metoda -- 2.2 Poruchová metoda -- Kapitola 3. Atom vodíku a struktura jeho spektrálních čar -- 3.1 Částice v elektromagnetickém poli -- 3.2 Hrubá struktura -- 3.3 Hyperjemná struktura -- 3.4 Orbitální moment hybnosti -- 3.5 Jemná struktura -- 3.6 Hamiltonián dvou částic s přesností do α⁴ -- Kapitola 4. Poklady ukryté v komutátorech -- 4.1 Obecné řešení momentu hybnosti -- 4.2 Skládání momentů hybnosti -- 4.3 Rungeho-Lenzův vektor -- 4.4 Maticové elementy vektorových operátorů -- 4.5 Atom vodíku - obecné řešení -- 4.6 Rozklad rovinné vlny do kulových vln -- 4.7 Ješte jeden způsob řešení atomu vodíku -- 4.8 Poznámky na závěr -- Kapitola 5. Atom helia -- 5.1 Symetrie v atomu helia -- 5.2 Variační metoda s Hartree-Fokovou funkcí -- 5.3 Variační metoda - konfigurační interakce -- 5.4 Poznámky na závěr -- Kapitola 6. Dynamika - nerelativistická teorie -- 6.1 Kvantování elektromagnetického pole -- 6.2 Spontánní emise -- 6.3 Fotoelektrický jev -- 6.4 Rozptyl fotonu na atomu -- 6.5 Virtuální procesy -- 6.6 Formalismus druhého kvantování -- 6.7 Poznámky na závěr -- Kapitola 7. Dynamika - relativistická teorie -- 7.1 Relativistická rovnice pro elektron -- 7.2 Hamiltonián kvantové elektrodynamiky -- 7.3 Obyčejná poruchová metoda -- 7.4 Feynmanův časoprostorový přístup -- 7.5 Vlastní energie elektronu - výpočet -- 7.6 Polarizace vakua - výpočet -- 7.7 Výměna dvou fotonů - vysoké energie -- 7.8 Pozitronium II -- 7.9 Poznámky na závěr -- Doslov: Elektrodynamika jako součást většího celku. , D.1 Problém β-rozpadu -- D.2 Fermiho teorie -- D.3 Weylova reprezentace -- D.4 Feynmanova - Gell-Mannova teorie -- D.5 Zachování leptonového čísla a zobecnění elektrodynamiky -- D.6 Glashowova teorie elektroslabých interakcí -- D.7 Rozšíření na kvarky -- D.8 Rozšíření na nukleony -- D.9 Efektivní interakce při nízkých energiích -- D.10 Hmotnosti bosonu W a Z -- D.11 Elektroslabé neutrální proudy v atomech -- D.12 Poznámky na závěr -- Seznam úkolů -- Literatura -- Rejstřík.

Note: Obálka -- Obsah -- Úvod -- I. Úloha zátěžové funkční diagnostiky ve sportu -- 1. Historie zátěžové funkční diagnostiky ve sportu -- 2. Historie zátěžové funkční diagnostiky v bývalém Československu -- 3. Význam zátěžové funkční diagnostiky ve sportu -- II. Obecné zásady zátěžové funkční diagnostiky -- 4. indikace zátěžové funkční diagnostiky ve sportu -- 5. Volba zátěžových testů dle různých kritérií a hledisek -- 6. Specificita a ekologie zátěžových testů -- III. Metodické aspekty zátěžových testů -- 7. Spiroergometrie - test VO2max -- 7.1 Test VO2max - zátěžový protokol -- 7.2 Test VO2max - výstupy a hodnocené parametry -- 8. Zátěžové protokoly anaerobních testů -- 8.1 Wingate test dolních končetin -- 8.2 Wingate test horních končetin -- 8.3 Test F-v, síla-rychlost (respektive odpor-rychlost) -- 8.4 Boscův test opakovaných výskoků -- 8.5 Anaerobní testy na běhacím koberci -- 8.6 Intermitentní anaerobní testy -- IV. Příklady využití zátěžové funkční diagnostiky v různých sportech -- 9. Atletické běhy -- 10. Badminton -- 11. Basketbal -- 12. Cyklistika -- 13. Fotbal -- 14. Judo -- 15. Kanoistika -- 16. Karate -- 17. Krasobruslení -- 18. Lední hokej -- 19. Lyžování - alpské disciplíny -- 20. Lyžování - běh -- 21. Orientační běh -- 22. Plavání -- 23. Sportovní gymnastika -- 24. Squash -- 25. Stolní tenis -- 26. Taekwondo -- 27. Tenis -- 28. Volejbal -- 29. Zápas -- Souhrn -- Summary.

Note: Intro -- Obsah -- ORGANICKÁ CHEMIE -- 1. Úvod -- 1.1 Organická chemie -- 1.2 Vazby v organických sloučeninách -- 1.2.1 Vaznost prvků v organických sloučeninách -- 1.2.2 Hybridizace atomu uhlíku -- 1.2.3 Zásady strukturní teorie organických sloučenin -- 1.2.4 Vlastnosti jednoduchých a násobných vazeb mezi atomy uhlíku -- 1.2.5 Organické sloučeniny s několika dvojnými vazbami -- 1.3 Vzorce organických sloučenin -- 1.4 Uhlíkový řetězec -- 1.5 Klasifikace organických sloučenin -- 2. Nomenklatura (názvosloví) organických sloučenin -- 2.1 Alkany s nerozvětveným řetězcem -- 2.2 Uhlovodíkové substituenty -- 2.3 Alkany s rozvětveným řetězcem -- 2.3.1 T voření názvů -- 2.3.2 Psaní vzorců -- 2.4 Nenasycené uhlovodíky -- 2.5 Alicyklické uhlovodíky -- 3. Izomerie -- 3.1 Konstituční (strukturní) izomerie -- 3.1.1 Izomerie řetězců (řetězcová izomerie) -- 3.1.2 Polohová izomerie -- 3.1.3 Izomerie (funkčních) skupin (skupinová izomerie) -- 3.1.4 Tautomerie -- 3.2 Konfigurační izomerie (stereoizomerie) -- 3.2.1 Geometrická izomerie (cis-trans) -- 3.2.2 Optická izomerie (chiralita) -- 3.3 Konformace -- 4. Reakce organických sloučenin -- 4.1 Typy reakcí podle jejich průběhu -- 4.2 Oxidačně-redukční reakce v organické chemii -- 4.3 Způsoby štěpení vazeb -- 4.4 Typy reakčních činidel -- 4.5 Polarita a polarizovatelnost vazeb -- 4.6 Indukční efekt (I-efekt) -- 4.7 Mezomerní efekt (M-efekt) -- 5 Uhlovodíky -- 5.1 Alkany -- 5.1.1 Fyzikální vlastnosti -- 5.1.2 Chemické vlastnosti -- 5.1.3 Použití a význam alkanů -- 5.2 Cykloalkany -- 5.3 Alkeny -- 5.1.1 Fyzikální vlastnosti -- 5.1.2 chemické vlastnosti -- 5.4 Alkadieny a polyeny -- 5.5 Alkyny -- 5.6 Aromatické uhlovodíky - areny -- 5.6.1 benzen -- 5.6.2 Nomenklatura a rozdělení aromatických uhlovodíků -- 5.6.3 Izomerie na benzenovém kruhu -- 5.6.4 Fyzikální vlastnosti arenů. , 5.6.5 Chemické vlastnosti arenů -- 6 Deriváty uhlovodíků -- 6.1 Halogenderiváty -- 6.1.1 Nomenklatura -- 6.1.2 Chemické vlastnosti -- 6.1.3 Významné halogenderiváty -- 6.2 Organokovové sloučeniny -- 6.3 Alkoholy -- 6.3.1 Nomenklatura -- 6.3.2 Rozdělení alkoholů -- 6.3.3 Fyzikální vlastnosti -- 6.3.4 Chemické vlastnosti -- 6.3.5 Významné alkoholy -- 6.4 Thioly -- 6.5 Fenoly -- 6.5.1 Jednosytné fenoly -- 6.5.2 Dvojsytné fenoly -- 6.5.3 Trojsytné fenoly -- 6.5.4 Chemické reakce -- 6.6 Ethery -- 6.6.1 Nomenklatura -- 6.6.2 Fyzikální vlastnosti -- 6.6.3 Chemické vlastnosti -- 6.7 Aldehydy a ketony -- 6.7.1 Nomenklatura aldehydů -- 6.7.2 Nomenklatura ketonů -- 6.7.3 Fyzikální vlastnosti -- 6.7.4 Chemické vlastnosti -- 6.7.5 Významné aldehydy a ketony -- 6.8 Karboxylové kyseliny -- 6.8.1 Nomenklatura -- 6.8.2 Klasifikace karboxylových kyselin -- 6.8.3 Významné karboxylové kyseliny -- 6.8.3.1 monokarboxylové kyseliny -- 6.8.3.2 Dikarboxylové kyseliny -- 6.8.4 Fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin -- 6.8.5 Chemické vlastnosti karboxylových kyselin -- 6.9 Deriváty karboxylových kyselin -- 6.9.1 Substituční deriváty karboxylových kyselin -- 6.9.1.1 Halogenkyseliny -- 6.9.1.2 Hydroxykyseliny -- 6.9.1.3 Oxokyseliny -- 6.9.1.4 Aminokyseliny -- 6.9.2 Funkční deriváty karboxylových kyselin -- 6.9.2.1 Soli karboxylových kyselin -- 6.9.2.2 Estery karboxylových kyselin -- 6.9.2.3 Acylhalogenidy -- 6.9.2.4 Anhydridy karboxylových kyselin -- 6.9.2.5 Amidy -- 6.9.2.6 Nitrily -- 6.10 Deriváty kyseliny uhličité -- 6.11 Přehled karbonylových sloučenin -- 6.12 Nitrosloučeniny -- 6.13 Aminy -- 6.13.1 Klasifikace aminů -- 6.13.2 Nomenklatura -- 6.13.3 Chemické vlastnosti -- 7. Heterocyklické sloučeniny -- 7.1 Pětičlenné aromatické heterocykly -- 7.1.1 Pětičlenné aromatické heterocykly s jedním heteroatomem. , 7.1.2 Pětičlenné aromatické heterocykly se dvěma heteroatomy -- 7.2 Šestičlenné heterocykly -- 7.2.1 Šestičlenné heterocykly s jedním heteroatomem -- 7.2.2 Šestičlenné heterocykly se dvěma heteroatomy -- CHEMIE PŘÍRODNÍCH LÁTEK -- 8. Sacharidy -- 8.1 Monosacharidy -- 8.1.1 Optická aktivita monosacharidů -- 8.1.2 Cyklické struktury monosacharidů -- 8.1.3 Chemické reakce -- 8.1.4 Triosy -- 8.1.5 Pentosy -- 8.1.6 Hexosy -- 8.2 Disacharidy -- 8.3 Polysacharidy -- 9. Lipidy -- 9.1 Jednoduché lipidy -- 9.1.1 Acylglyceroly -- 9.1.2 Vosky -- 9.2 Složené lipidy -- 9.2.1 Fosfolipidy -- 9.2.2 Glykolipidy -- 10. Isoprenoidy -- 10.1 Terpeny -- 10.2 Steroidy -- 10.2.1 Steroly -- 10.2.2 Steroidní hormony -- 10.2.3 Žlučové kyseliny -- 11. Peptidy a bílkoviny -- 11.1 Peptidy -- 11.2 Bílkoviny (proteiny) -- 11.2.1 Struktura bílkovin -- 11.2.2 Klasifikace bílkovin -- 12. Enzymy -- 12.1 Funkce enzymů -- 12.2 Složení a struktura enzymů -- 12.3 Vliv některých faktorů na rychlost enzymové reakce -- 12.4 Inhibice enzymů -- 12.5 Aktivace enzymů -- 12.6 Allosterické enzymy -- 12.7 Klasifikace a nomenklatura enzymů -- 13. Nukleové kyseliny -- 13.1 Chemické složení nukleových kyselin -- 13.2 Nukleotidy a nukleotidové koenzymy -- 13.3 Struktura nukleových kyselin -- 13.4 Sekundární struktura DNA -- 13.5 Sekundární struktura RNA -- 13.6 Genetický kód a jeho vlastnosti -- 14. Vitaminy -- 14.1 Vitaminy rozpustné v tucích -- 14.2 Vitaminy rozpustné ve vodě -- 15. Alkaloidy -- ZÁKLADY BIOCHEMIE -- 16. Úvod -- 16.1 Metabolismus -- 16.2 Rozdělení organismů podle typu metabolismu -- 16.3 Oxidačně-redukční reakce v živých soustavách -- 16.4 Regulace metabolismu -- 16.4.1 Enzymová regulace -- 16.4.2 Hormonální regulace -- 17. Fotosyntéza -- 17.1 Fotosyntetický aparát -- 17.1.1 Lokalizace fotosyntézy -- 17.1.2 Fotosyntetické pigmenty -- 17.1.3 Složky přenosu elektronů. , 17.2 Primární fáze fotosyntézy (světelná fáze) -- 17.2.1 První světelná reakce -- 17.2.2 Druhá světelná reakce -- 17.3 Vztahy mezi primární a sekundární fází fotosyntézy -- 17.4 Sekundární fáze fotosyntézy (temnostní fáze) -- 17.4.1 Calvinův cyklus -- 17.4.2 C3-rostliny a C4-rostliny -- 17.5 Vztahy mezi primárními produkty fotosyntézya dalšími produkty biosyntézy u rostlin -- 17.6 Vnější faktory fotosyntézy -- 18. Citrátový cyklus (Krebsův cyklus) -- 18.1 Vznik acetylkoenzymu A -- 18.2 Průběh reakcí citrátového cyklu -- 18.3 Energetika reakcí citrátového cyklu -- 18.4 Význam citrátového cyklu -- 19. Dýchac í řetězec, vznik ATP -- 19.1 Dýchací (respirační) řetězec -- 19.1.1 Enzymy dýchacího řetězce -- 19.1.2 Přenos elektronů v dýchacím řetězci -- 19.2 Vznik ATP -- 19.2.1 Aerobní fosforylace -- 19.2.2 Substrátová fosforylace -- 20. Biosyntéza nukleových kyselin -- 20.1 Replikace DNA -- 20.2 Transkripce -- 20.2.1 Posttranskripční úpravy -- 20.2.2 Regulace transkripce DNA -- 21. Metabolismus bílkovin -- 21.1 Biosyntéza aminokyselin -- 21.2 Proteosyntéza -- 21.2.1 Proteosyntetický aparát -- 21.2.2 Průběh proteosyntézy -- 21.2.2.1 Aktivace aminokyselin -- 21.2.2.2 Iniciace -- 21.2.2.3 Prodlužování peptidového řetězce -- 21.2.2.4 Terminace -- 21.2.2.5 Translační a posttranslační úpravy bílkovin -- 21.3 Štěpení bílkovin -- 21.4 Přeměny aminokyselin -- 21.5 Detoxikace amoniaku a vznik močoviny -- 21.6 Přeměny uhlíkaté kostry aminokyselin -- 21.7 Hlavní cesty metabolismu aminokyselin -- 22. Metabolismus sacharidů -- 22.1 Glykolýza -- 22.2 Alkoholové kvašení -- 22.3 Aerobní odbourávání sacharidů -- 22.4 Metabolismus glykogenu -- 23. Metabolismus lipidů -- 23.1 β-Oxidace mastných kyselin -- 23.2 Energetická bilance β-oxidace palmitové kyseliny -- 23.3 Syntéza karboxylových kyselin -- 23.4 Vztah metabolismu lipidů a sacharidů. , Použitá a doporučená literatura -- Rejstřík.

Note: Intro -- Obsah -- Slovo úvodem -- Co je to environmentální výzkum, z čeho vychází a kam směřuje? -- Globální změna klimatu -- Vliv klimatických změn na biodiverzitu -- Nepůvodní druhy rostlin, možné příčiny a důsledky invazí -- Antropogenní disturbance v krajině a ochrana životního prostředí -- Příklad disturbance: gradace lýkožrouta na Šumavě -- Antropogenní acidifikace povrchových vod -- Nové typy polutantů - endokrinní disruptory v životním prostředí a jejich biodegradace -- Nové poznatky a výzvy v ochraně ovzduší -- Vliv životního a pracovního prostředí a životního stylu na lidské zdraví -- Člověk a příroda v minulosti Českých zemí. Od pravěku ke globální společnosti -- Indikátory společenského metabolismu -- Globální změny a environmentální bezpečnost lidské společnosti -- Hodnocení environmentálních efektů jako součást „evidence-based policy": Případová studie - Skryté náklady těžby uhlí za limity -- Environmentální vzdělávání a výchova -- Účinnost a působení českého práva životního prostředí -- Bibliografie -- Summary.

Note: Obálka -- Obsah -- Úvod -- 1 Světlo jako elektromagnetické vlny -- 1.1 Spektrum elektromagnetických vln -- 1.2 Vlnová rovnice -- 1.3 Rovinné vlny -- 1.3.1 Obecná rovinná světelná vlna -- 1.3.2 Harmonická rovinná světelná vlna -- 1.4 Princip superpozice -- 1.5 Komplexní reprezentace -- 1.6 Intenzita světla -- 1.7 Kulové vlny -- 1.8 Šíření světla ve vodivém prostředí -- 2 Polarizace světla rovinné monochromatické vlny -- 2.1 Lineární kruhová a eliptická polarizace světla -- 2.2 Maticový popis polarizace světla -- 3 Odraz a lom světla na rovinném rozhraní dvou prostředí -- 4 Kvazimonochromatické elektromagnetické vlny -- 4.1 Spektrální rozklad světla -- 4.2 Grupová rychlost světla -- 5 Interference světla -- 5.1 Dvojsvazková interference -- 5.1.1 Interference dvou rovinných světelných vln -- 5.1.2 Youngův experiment -- 5.1.3 Další příkladydvojsvazkové interference - dělení vlnoplochy -- 5.1.4 Další příkladydvojsvazkové interference - dělení amplitudy -- 5.1.4.1 Michelsonův interferometr -- 5.1.4.2 Interference na dielektrických vrstvách -- 5.1.4.2.1 Proužky stejného sklonu -- 5.1.4.2.2 Proužky stejné tloušťky -- 5.1.4.2.3 Antireflexní vrstvy -- 5.2 Mnohosvazková interference -- 6 Koherence světla -- 6.1 Úvod do skalární teorie koherence -- 6.2 Polarizace světla -- 7 Holografie -- 8 Difrakce světla -- 8.1 Fraunhoferova difrakce -- 8.1.1 Fraunhoferova difrakce na štěrbině -- 8.1.2 Difrakce na obdélníkovém otvoru -- 8.1.3 Difrakce na kruhovém otvoru -- 8.1.4 Fraunhoferova difrakce na řadě štěrbin -- 8.2 Fresnelova difrakce -- 8.2.1 Babinetův princip -- 8.2.2 Názorná formulace rozdílu mezi Fraunhoferovou a Fresnelovou difrakcí -- 8.2.3 Fresnelovy zóny -- 8.2.3.1 Fresnelova difrakce na kruhové apertuře -- 8.2.3.2 Fresnelova difrakce v případě válcových vln -- 8.2.3.3 Fresnelova difrakce na hraně -- 8.3 Matematická teorie. , 8.4 Difrakce vln na trojdimenzionálních periodických strukturách -- 9 Princip fourierovské optiky -- 10 Základy geometrické optiky -- 10.1 Úvod do geometrické optiky -- 10.1.1 Eikonálová rovnice -- 10.1.2 Zákon lomu pro paprsky -- 10.1.3 Intenzita světla v geometrické optice -- 10.1.4 Paprsková rovnice -- 10.1.5 Fermatův princip -- 10.2 Geometrická optika sférických ploch -- 10.2.1 Znaménková konvence -- 10.2.2 Abbeův invariant -- 10.2.3 Kardinální body optické soustavy -- 10.2.4 Zobrazovací rovnice -- 10.2.5 Zrcadlové plochy -- 10.2.6 Zvětšení při optickém zobrazení -- 10.2.7 Kombinace dvou zobrazení -- 10.2.8 Optická čočka -- 10.3 Vybrané zobrazovací přístroje -- 10.3.1 Lupa -- 10.3.2 Mikroskop -- 10.3.3 Teleskop (dalekohled) -- 10.3.4 Fotografický přístroj -- 10.4 Paraxiální optika maticově -- 10.4.1 Maticový formalismus -- 10.4.2 Tlustá optická čočka -- 10.4.3 Obecná optická soustava, kardinální body -- 10.4.4 Laserový rezonátor -- 10.5 Vady zobrazení (aberace) -- 10.5.1 Monochromatické aberace -- 10.5.2 Barevné vady zobrazení -- 11 Spektrální přístroje -- 11.1 Základy optické spektroskopie -- 11.2 Spektrometry -- 11.2.1 Optický disperzní hranol -- 11.2.2 Optická ohybová mřížka -- 11.3 Fabry-Perotův interferometr -- 12 Základy fotometriea radiometrie -- 13 Šíření světlav anizotropních látkách -- 13.1 Vlastnosti tenzoru permitivity -- 13.2 Světelné vlny v anizotropním prostředí -- 13.2.1 Řádná a mimořádná vlna, Fresnelova rovnice -- 13.2.2 Optická indikatrix -- 13.2.3 Souvislost mezi geometrickou konstrukcí (indikatrix) a řešením Fresnelovy rovnice -- 13.2.4 Šíření světla v anizotropním prostředí: shrnutí -- 13.3 Lom světla při dopadu na anizotropní prostředí -- 13.3.1 Určení směru mimořádného paprsku pomocí normálové plochy - zdůvodnění -- 13.4 Použití dvojlomných látek -- 13.4.1 Polarizátory -- 13.4.2 Kompenzátory. , 13.4.3 Interference polarizovaných svazků -- 13.4.4 Fotoelastické chování -- 13.4.5 Kerrův jev -- 14 Interakce světla s látkou -- 14.1 Klasický model pro výpočet indexu lomu dielektrik -- 14.1.1 Lorentzův model pro výpočet indexu lomu dielektrik -- 14.1.2 Lokální pole -- 14.2 Klasický model pro výpočet indexu lomu kovů -- 14.3 Vysvětlení absorpce z mikroskopického hlediska -- 14.4 Vysvětlení existence indexu lomu z mikroskopického hlediska -- 14.5 Rozptyl světla -- 15 Základy laserové fyziky -- 15.1 Interakce světla s látkou v případě reálných přechodů mezi energetickými stavy -- 15.2 Laser -- 16 Nelineární optika -- 16.1 Nelineární optické jevy druhého řádu -- 16.2 Nelineární optické jevy třetího řádu -- 16.3 Mikroskopický model optických nelinearit druhého řádu -- 17 Základy vláknové optiky -- 18 Zdroje a detektory světla -- 18.1 Světelné zdroje -- 18.2 Detektory -- 18.2.1 Tepelné detektory -- 18.2.2 Kvantové detektory -- 18.2.3 Lidské oko -- 19 Vlnově-korpuskulární dualismus -- 19.1 Tepelné záření -- 19.2 Fotony -- 19.3 Vlnové vlastnosti částic -- Vybrané základní fyzikální konstanty -- Literatura -- Rejstřík.